Často se setkávám s tím, že si nevěsta s ženichem naplánují portrétní focení těsně po obřadu. Je to pohodlnější a praktičtější z hlediska harmonogramu.

Bohužel je to má jeden háček – světlo pro fotografování není v tuto dobu rozhodně ideální. Slunce je vysoko, vrhá ostré stíny a na fotkách kvůli tomu všechno vypadá drsně a obyčejně. Pokud chcete mít ze svatby takové ty klasické snímky se zlatým nádechem, bude potřeba focení přesunout na jindy 🙂

Nejkrásnější světlo je přibližně hodinu před západem, v tzv. zlatou hodinku (golden hour). Tehdy už je slunce nízko nad obzorem, stíny jsou dlouhé a nejsou ostré, světlo je rozptýlené a když máte štěstí, tak má i krásnou nazlátlou barvu.

V kolik hodin přesně to je? To se samozřejmě v průběhu roku mění.

Občas se prostě věci jinak naplánovat nedají a nezbývá nic jiného, než se poprat s ne úplně ideálními podmínkami.

Existují v podstatě dvě varianty. První možnost je najít stín – ideální je fotit pod stromem, u zdi nebo v nějakém zákrytu či příštřešku.

Druhou možností je fotit v protisvětle. Abyste zabránili úplnému přepálení fotek, schovejte slunce za nějaký objekt, například za postavu. Tahle technika ale vyžaduje dobrý fotoaparát s velkým dynamickým rozsahem.